Aktuálně nejvybavenější model Fujifilmu z řady X se od těch předchozích vzhledově liší a připomíná malou zrcadlovku. Stále se jedná o APS-C přístroj s výměnnými objektivy, ve kterém žádné zrcadlo nenajdete. Co vše může fotografům nabídnout a jak se s nim fotí?

Fotoaparát jsem testoval se dvěma objektivy – Fujifilm XF 18mm f2 a Fujifilm XF 35mm f1.4. Abych fotoaparát pořádně vyzkoušel, používal jsem jej po celou dobu jako druhý fotoaparát při práci na mých portrétních zakázkách (mít k tomu půjčený i nedávno recenzovaný 56mm objektiv, nechal bych svou zrcadlovku doma).

Design, ergonomie a ovládání

Ve srovnání s předchozími modely vypadá X-T1 mnohem větší, rozdíl je ale ve skutečnosti zanedbatelný. Opticky je fotoaparát větší hlavně kvůli vystouplé části nahoře, kde bývá u zrcadlovek tento hrbol kvůli optickému hledáčku. Velmi příjemná změna je ve tvaru gripu a především zadní části pro palec. Fotoaparát se i přes své malé rozměry drží opravdu dobře – úchop je jistý a pohodlný i při delším focení. Pro lidi s většíma rukama je pak možnost připojit k fotoaparátu přídavný grip.

Protože jsem měl fotoaparát půjčený jen s velmi lehkými objektivy, zkusil jsem simulovat vyšší zatížení pomocí externího blesku. I s bleskem byl úchop jistý a nebál jsem se, že mi foťák spadne. Samozřejmě zde hraje důležitou roli velikost vašich rukou, mě ale X-T1 sedla perfektně.

Co se týká ovládání, to se trochu změnilo. Nyní je k dispozici více ovládacích prvků a rovnou šest z nich je plně konfigurovatelných (čtyři směrové tlačítka vzadu, jedno Fn tlačítko nahoře mezi kruhovými voliči a poslední tlačítko na přední straně vedle bajonetu). Rozmístění ostatních tlačítek je taky trochu odlišné a především je zde přítomný další roller navíc. Dále je zde navíc i otočný volič pro výběr citlivosti a pod oběma otočnými voliči na horní straně je pak ještě přepínací páčka (vlevo pro výběr řežimu snímání, vpravo pak pro způsob měření expozice). Většinu věcí tedy bez problému nastavíte přímo, aniž byste museli hledat jednotlivé nastavení hluboko v menu. Případně je zde opět rychlé Q menu, které by mělo být plně konfigurovatelné v příští verzi firmwaru.

Foťák jsem nechal viset kolem krku a při procházení davem lidi na hlaváku jsem mačkal spoušť. S nasazeným objektivem 18mm byl úhel záběru dostatečně široký, abych si mohl dovolit fotit takto poslepu a následně snímky oříznout. Vzhledem k tomu že jsem se pohyboval a foťák se mi houpal na popruhu, snímek je neostrý. Nicméně si toho focení nikdo nevšiml, závěrka je dost tichá a přístroj je s malým objektivem dostatečně nenápadný. K takovému „tajnému“ focení můžete využít i výhod výklopného displeje. I když pro „street“ fotografii upřednostňuju nenápadnější provedení řady X-E, i tenhle nepatrně větší X-T1 poslouží velmi dobře.

Velký problém ale vidím ve čtyřsměrném ovládacím prvku na zadní straně fotoaparátu. Tyto čtyři tlačítka jsou dost zapuštěné v těle fotoaparátu a jejich stisknutí neprovází žádný zvuk, ani necítíte že jste je zmáčkli. Je to velká škoda, protože předchozí modely Fujifilmu tímto problémem netrpěly a třeba právě posledně testovaná X-E2 měla tyto tlačítka naprosto perfektně zpracované s příjemnou odezvou. Díky tomuto zpracování tlačítek není úplně snadné měnit nastavení fotoaparátu tehdy, když jej máte přiložený k obličeji a koukáte do hledáčku. Často jsem jezdil prstem kolem tlačítek a tlačil jsem na okolní plochu kolem tlačítek, než jsem nahmatal, kde se to tlačítko nachází. Asi bych si na to časem zvykl, ale i přesto to považuji za dost vážnou chybu.

Fotoaparát je odolný a utěsněný, měl by zvládnout i horší podmínky. Bohužel z nabídky objektivů Fujifilmu je zatím jen jediný voděodolný objektiv a to Fujifilm XF 18-135mm. Celkový dojem z fotoaparátu je velmi dobrý. Hned poznáte, že kvalita zpracování je na velmi vysoké úrovni. Co ale zamrzí jsou dvířka pro SD kartu, které ten celkový dojem trochu kazí. U testovaného kusu byly problémy i s gumovou krytkou konektorů na levé straně, která odstávala a nešla úplně zavřít (viz předchozí fotka). Při procházení různých fotografií a recenzí jsem na tento problém nenarazil, takže to bude spíše vada na tomto konkrétním kusu.

Užitečný je i výklopný displej, který má jemné rozlišení a věrné podání barev. Bohužel lze displej natáčet jen nahoru a dolů, ale ne do stran. Takže pokud chcete fotit něco například u země a na výšku, je vám výklopný displej k ničemu a stejně si budete muset lehnout (a nebo použít dálkové ovládání přes wifi, ale k tomu se dostanu později).

Hledáček

Ten si zaslouží samostatnou kapitolu, protože je obrovský. Už hledáček v X-E2 mi přišel velmi dobrý, ale tady je to ještě mnohem lepší. Když jsem poprvé přiložil hledáček X-T1 k oku, tak jsem si říkal že není zase o tolik větší. Jenže o chvíli později jsem zjistil, že jsem měl hledáček přepnutý do režimu, kdy se zobrazuje v menší velikosti a kolem něj je černý rám. Když jsem jej přepl do plného zobrazení, byl jsem z toho nadšený.

Je dokonce nepatrně větší, než hledáčky u profesionálních fullframe zrcadlovek. Komponování, ostření a sledování scény přes tak velký hledáček je velmi příjemné a návykové. Opět si můžete kdykoliv přiblížit stiskem jediného tlačítka 100% výřez ze scény, třeba abyste mohli přesně zaostřit na dané místo.

Zobrazované informace v hledáčku si můžete nastavit dle potřeb. Příjemná vychytávka je otáčení informací v hledáčku vzhledem k orientaci foťáku. Tedy když budete fotit na výšku, informace se přeskládají tak, aby byly stále dobře čitelné. Ne že bych s tím měl někdy problémy, ale přijde mi to jako příjemný detail.

Pro snadnější manuální ostření si můžete zapnout buď funkci zvýrazňování kontrastních hran (focus peaking), nebo režim kdy se obraz rozdělí na několik pruhů a správné zaostření poznáte tak, že na sebe budou jednotlivé pruhy navazovat (viz toto video). V tomto případě si můžete nastavit, že se obraz v hledáčku rozdělí na dvě části – v levé části uvidíte celou scénu, v pravé pak ten výřez na ostřenou oblast.

Osobně se mi nejlépe ostřilo pomocí funkce focus peaking. AF se ale ve většině případů chytl bez problémů, proto jsem manuální ostření použil jen několikrát v silném protisvětlu.

 

Zde jsem provedl jednoduché srovnání velikosti hledáčku s mým aktuálně používaným Canonem 60D. A ještě musím zmínit, že 60D nemá nejmenší hledáček, zde je třeba srovnání se stovkovou řadou Canonu . A opravdu, když jsem o víkendu fotil s X-T1 a pak jsem vzal do ruky Canon 600D, přišlo mi, že koukám klíčovou dírkou.

Dálkové ovládání fotoaparátu mobilem

Máte-li chytrý telefon s operačním systémem Android nebo iOS, můžete díky vestavěnému WiFi modulu nejen přenášet fotografie z fotoaparátu do telefonu, ale můžete telefon využít i k dálkovému ovládání fotoaparátu. Nejde jen o dálkovou spoušť, přes aplikaci Fujifilmu lze plně ovládat nastavení fotoaparátu (čas, clona, ISO…) a v reálném čase vidíte obraz, který fotoaparát snímá. Tapnutím na displej mobilu pak zaostříte na vybrané místo.

Ovládání fotoaparátu pomocí mobilu je příjemné zpestření. Možností jak toho využít je hodně. Příjemné je, že s minimální prodlevou můžete nejen pořizovat snímky, ale rovnou vidíte aktuální scénu a můžete nastavit veškeré expoziční hodnoty. Tapnutím na displej pak na zvolenou oblast zaostříte.

Jak se s nim fotí

Velký posun oproti předchozím modelům Fujifilmu vidím v celkové rychlosti fotoaparátu. I když ostření by mělo být stejně rychlé, jako u X-E2, tak mi přišlo ještě rychlejší a spolehlivější. Především se ale zkrátily doby ukládání fotografií na kartu. Dříve se mi totiž stávalo, že když jsem nafotil několik snímků za sebou a chtěl jsem focené osobě ukázat výsledky, musel jsem dlouho čekat. Zde mi přišla doba ukládání mnohem kratší a to jsem použil stejně rychlé paměťové karty, jako dříve.

Množství ovládacích prvků na fotoaparátu vypadá sice skvěle, ale nejsem si jistý, jestli je tento přístup lepší, než ovládání u současných zrcadlovek. Například změna ISO pomocí otočného voliče není úplně snadná. Když máte fotoaparát u oka a chcete změnit ISO, musíte dát levou ruku z objektivu, prstem zmáčknout pojistku a pak otočit voličem. Není to moc rychlé, ani pohodlné. U své zrcadlovky změním ISO mnohem rychleji a pohodlněji, aniž bych musel dávat ruku z objektivu. Otočný volič s expozičním časem má sice taky pojistku, ale ta se naštěstí zamkne jen na pozici A (automatický režim). Otočný volič s kompenzací expozice jde sice otáčet docela ztuha, ale v praxi se ukázalo, že to není problém…možná díky velikosti toho voliče. Co se týká toho „retro“ ovládání pomocí otočných voličů, je to asi hodně individuální záležitost a někomu opravdu tenhle systém nastavování  může vyhovovat. Já z toho úplně nadšený nebyl.

S malými objektivy, jako jsou testované 18mm a 35mm jde o příjemně malou sestavu, která vás nebude při cestování nijak omezovat. Vyrazil jsem do přírody pro pár západovek, foťák hodil přes rameno, druhý objektiv do kapsy od mikiny a do ruky pak stativ. Samozřejmě s většími objektivy (jako jsou například zoomy od Fujifilmu, nebo nedávno testovaná 56mm f1.2) už se kompaktnost ztrácí.

Největší problémy mi ale dělaly ovládací prvky vzadu. Jak jsem zmínil, ty směrové tlačítka na zadní straně se opravdu špatně mačkají. Taky jsem měl dost problémy s nahmatáním tlačítka “focus asist”, kterým lze přiblížit snímanou scénu na 100%.

I když předchozí odstavce můžou znít až moc kriticky, tak ve výsledku to nejsou nijak dramatické problémy. Vzhledem k celkovému provedení fotoaparátu ale právě tyto detaily zamrzí. Pokud budete chtít používat současně například některý z levnějších modelů jako záložní tělo, budete si muset zvyknout na mírně odlišné ovládání.

Obrazová kvalita

Zde se opět žádná změna nekoná a fotoaparát nabízí stejný výstup, jako předchozí modely se snímačem X-Trans II. Proto si klidně prohlédněte i snímky z recenzí předešlých modelů, abyste si udělali obrázek o tom, jaké fotky s tím lze pořídit. Obecně jsem s obrazovou kvalitou spokojen i u vysokých citlivostí. Mrzí mě jen, že fotoaparát neumožňuje při záznamu do RAWu použít jiné ISO, než v rozsahu 200-6400.

 

Ukázka dynamického rozsahu. Jako první je původní snímek vyvolaný bez úprav z rawu, druhý je pak upraven. Především ve stínech je dostatek detailů a při jejich zesvětlení se neobjevuje rušivý šum, ani jiné vady.

Fujifilm XF 35mm f1.4

Tento objektiv jsem měl půjčený už podruhé. Poprvé jsem se s nim setkal u testování X-Pro1 (recenzi jsem tenkrát nevydal, protože jsem fotoaparát vracel dříve, než jsem jej stihl otestovat). Jde o jeden z prvních nabízených objektivů z řady XF, ale stále má co nabídnout. Po optické stránce je velmi dobrý, ostrý i na plně otevřenou clonu. Velikost a váha je taky příjemná. Rychlost ostření není úplně oslnivá a přední člen se při ostření pohybuje (ale naštěstí neotáčí). Když ale srovnám jeho rychlost při focení s X-Pro1 a X-T1, je to velký rozdíl.

Následující snímky byly pořízeny tímto objektivem. Většinou na plně otevřenou clonu, pro ukázku bokehu. Snímky obsahují EXIF informace, tak se sami podívejte na expoziční hodnoty.

Jedná se o jeden z nejmenších objektivů ze současné nabídky Fujifilmu. Ve skutečnosti je druhý nejmenší, hned po 27mm f2.8. Což je hodně fajn, pokud chcete cestovat na lehko – s tímto objektivem je X-T1 docela kompaktní fotoaparát. Konstrukčně je objektiv velmi podobný s 35mm objektivem, jen je o něco kratší. Opět se při ostření vysouvá přední člen. Rychlost ostření je ale o něco lepší, než v případě 35mm. Svým ohniskem zaujme krajináře, lidi fotící architekturu nebo interiéry. Světelnost je taky dobrá, což oceníte například při focení ve tmavých místnostech. Pokud pro vás ohnisko 18mm není dostatečně široké, nabízí Fujifilm ještě pevnou 14mm a nebo zoom 10-24mm. Ty jsou ale mnohem dražší, těžší a větší. 

Srovnání X-T1 vs X-E2

Oba jsou to výborné fotoaparáty. Pokud se budete rozhodovat mezi těmito dvěma modely, sepsal jsem několik bodů ke srovnání.

Velikostně ten rozdíl opravdu není nijak zásadní. Sami si je můžete srovnat na webu camerasize.com

X-T1

• větší hledáček
• odolnější a lépe zpracované tělo (odolnost vůči prachu a vodě využijete ale stejně jen pokud na něj nasadíte stejně odolný objektiv, což je ze zatím dostupných pouze jeden)
• více ovládacích prvků (což ale nemusí vyhovovat každému, osobně dávám přednost ovládání z X-E2)
• rychlejší sériové snímání a pocitově i rychlejší ukládání fotek a ostření
• možnost dálkově ovládat z telefonu přes WiFi (z neoficiálních zdrojů jsem četl, že Fujifilm připravuje aktualizaci X-E2, aby to taky uměla, ale není to vůbec jisté)
• vyklápěcí displej

X-E2

• lépe zpracované ovládání
• lehčí a menší provedení
• hledáček vlevo může více vyhovovat fotografům kteří fotí pravým okem
• levnější (ušetřené peníze bych raději investoval do objektivu)

Shrnutí

Z Fujifilmu X-T1 mám rozporuplné dojmy. Umím si jej představit jako svůj hlavní pracovní fotoaparát (lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem o tom neuvažoval), ale na druhou stranu mě na něm štve to nedotažené ovládání, které kazí dojem z jinak perfektního zpracování.

Vše ale zachraňuje hledáček, který je pro mě osobně obrovskou výhodou. Nejen že se s ním lépe komponuje, ale i manuální ostření je mnohem jednodušší a přesnější. V přímém srovnání je hledáček mé zrcadlovky až směšně malý. S automatickým ostřením jsem problémy neměl, jen v silném protisvětle jsem několikrát raději sáhl po manuálním ostřením, kde jsem naplno využil výhod velkého hledáčku.

S kvalitou snímků jsem taky spokojen i přesto, že jsem rawy vyvolával v Adobe Lightroomu, který není úplně nejvhodnější pro zpracování rawů z X-Trans snímačů (na webu najdete různé srovnání raw konvertorů a Lightroom zde nevychází nejlépe). Líbí se mi dynamický rozsah a minimum šumu. Při vyšších citlivostech je už šum znatelný, ale nepůsobí vůbec rušivě. Většinu času jsem fotil na automatické ISO s omezením na ISO 6400 (což je bohužel maximum, co lze nastavit při focení do rawu).

Fotoaparáty Fujifilm a další příslušenství seženete za výhodné ceny v eshopu fujifoto.cz.

Cena